Hermanova mřížka

 Hermanova mřížka (pojmenovaná po svém objeviteli Ludimaru Hermannovi) je optický klam zobrazující neexistující body na průsečíkách mřížovitě orientovaných světlých čar na tmavém pozadí, které však v případě zaostření na konkrétní jeden průsečík náhle „zmizí“.

Stejně funguje např. žlutá mřížka na tmavě zeleném pozadí, či inverzní zobrazení, kdy mřížka je černá a pozadí bílé.

Vysvětlení? 

Pokusme si představit dvě oblasti na naší sítnici. První oblast vnímá průsečík horizontálních a vertikálních bílých čar – tedy místo kde vidíte tmavé body. Druhá oblast vnímá části bílých čar sevřených z obou stran černými čtverci. Přestože obě dvě oblasti přijímají stejné množstvi světla, tak první oblast (spojnice čar) má v okolí více světlých ploch (světlé čáry ze čtyř stran). Druhá oblast má však vedle sebe světlé plochy jen ze dvou stran a zbylé dvě strany jsou vyplněné čtverci s tmavší monolitickou výplní. V této chvíli zafunguje fyziologický mechanismus zvaný laterální inhibice, který způsobí, že plochy s větším množstvím světlejší plochy v okolí (tedy “křižovatky”) jsou vnímány jako tmavší a plochy s menším množstvím světlé okolní plochy (čáry) jsou vnímány jako jasnější.

Zdroj:http://cs.wikipedia.org/